Jak dál s vodou v Prostějově? (04/2023)

V pravidelných intervalech hýbe hospodaření s vodou náladami v Prostějově. Tyto jsou někdy založené na skutečnosti, jindy na pohádkách. Zkusme se na to spolu nyní podívat.

Nejprve je užitečné zabrousit trochu do minulosti. Prostějov vždy býval významným městem na Moravě a stejně tak měl vždy s vodou problémy, které ještě narostly s rozvojem průmyslu. Proto se historicky hledaly vodní zdroje směrem na Drahanskou vrchovinu, aby nakonec byly nalezeny na opačné straně. Postupně se zapojovaly do zásobování vodou studny v Dubanech, Hrdibořicích, Brodku u Prostějova a Kelčicícch, které slouží i pro okolní obce. Ne, nezapomněl jsem na Smržice, odkud proudí voda do Prostějova již od roku 1905. Ovšem ta má tak vysoký obsah radonu, že se nejprve odvádí do vodojemu ve Stráži kde se „odradonovává“. K prameništím si připočtěte řádově vyšší počet vodojemů, a téměř sto kilometrů trubek jen v Prostějově. Tím vzniká doslova živý organismus. Opravdu? A co kanalizace? Ta se začala v Prostějově stavět v roce 1929 a v současnosti měří asi 85 kilometrů a ústí v čističce odpadních vod (ČOV) ve východní části města. Právě ta stojí na počátku i konci našeho příběhu.

Jako v každé detektivce, vše je o penězích. Když je jich málo, hledá se, kde je vzít. Je ironií, že se bavíme o vodě, ale vyšší náklady byly a budou na druhé straně, na jejím svodu a čištění. To bylo i na začátku všech peripetií v Prostějově. Byla to výstavba čističky odpadních vod za 400 milionů korun, která byla dána do provozu v roce 2001. I přes veškerou snahu města o finanční podporu to nevypadalo dobře a začal se hledat strategický partner, který by situaci stabilizoval. Co považuji za zásadní, Prostějov nikdy o vodu nepřišel, protože ji neprodal, ale od začátku se uvažovalo jen a pouze o uzavření provozní smlouvy (pronájmu) na určitou dobu. První jednání v roce 2001 selhala, a tak k dohodě došlo až v roce 2006 s firmou Veolia, přesněji s její dceřinou společností Moravská vodárenská a.s. Prodala se část provozní firmy, ovšem bez infrastruktury. Tu mají po celou dobu Vodovody a kanalizace Prostějov (VaK), které vlastní ze 72 % město Prostějov. Provozní smlouva se uzavřela do konce roku 2030 za roční nájemné asi 85 milionů korun, ze kterého pak Vak provádí opravy infrastruktury. K letošnímu roku je to celkem již skoro jeden a půl miliardy korun. Především ale VaK dostal v roce 2006 předsunuté nájemné ve výši 107 milionů na uhrazení pohledávek a Veolia navíc profinancovala 80 miliony kanalizaci mezi sv. Annou a Lidickou. Ta bude na konci převedena za korunu. V roce 2006 poskytla tedy Veolie na základě smlouvy částku 230 milionů korun. Zde je na místě se krátce zmínit o rozsudku, který provozní smlouvu napadal a proč se VaK odvolal? Pokud by totiž byla prohlášena za neplatnou, muselo by se těch 230 milionů bezprostředně vrátit a na to zkrátka nebylo. Osobně tuto smlouvu považuji za celkem zdařilou.

Teď do hry vstupuje vypravěč, který musí některé věci upřesnit. Víte například, že přiměřený zisk, zahrnutý do vodného a stočného, díky regulacím dosahuje maximálně 7 % z použitého kapitálu? Nebo to, že na každé studni s odběrem nad 500 m3/měsíc je povinný vodoměr a stát si na jeho základě bere asi 40% z vybraného vodného a stočného? Tím pádem náklady spojené s provozováním se musí vlézt do 53 %? Pozor, informace o vodoměrech se týká i soukromých studní, pokud mají uvedený odběr! Mimochodem, aktuální DPH je snížena z 15 % na 10 %, což znamenalo úlevu asi 4 koruny na m3 a to teď vláda chce vrátit zpět. Nebo, že ČOVka byla projektovaná na jinou strukturu odpadní vody, než je dnes? Kdy nám v Prostějově zmizel potravinářský průmysl a jeho užitečné bakterie a místo nich tu máme chemickou stoku? ČOVka je tak na hranici funkčnosti a má energeticky náročný provoz? Ta poslední věta je jádro pudla. Bude se opět hledat zhruba 400 milionů korun a na pořadu dne tak bude znovu otázka, kde je vzít? To mi v současných analýzách chybí nejvíce.

Ještě jednu věc je potřeba zdůraznit. Jak je to vlastně s cenou za vodné a stočné? Proč nemůžeme mít cenu jako v Přerově? Ne, není to vlastníkem nebo provozní smlouvou. Je to o zdrojích. Přerov bere vodu primárně z Donbasu, kde jsou potřeba její minimální úpravy a udržuje mnohem méně kilometrů trubek. My těch studní máme zkrátka moc. Ve srovnání s podobně náročnou infrastrukturou jsme na tom přiměřeně. Bohužel energetická náročnost, i té několikrát zmiňované ČOVky, která se neprojevila v plné míře v loňském roce, nás v tomto a příštím dožene.

Máme tu dějství třetí a poslední. Za této situace přichází Veolia s nabídkou, že provozní smlouvu upraví a městu, potažmo VaKu, určitou formou vrátí rozhodování o vodě již v příštím roce. Konkrétně se jedná o zřízení nové společnosti, říkejme jí Prostějovská provozní, do které Veolie vloží tu část Moravské vodárenské a.s., která se týká Prostějova. Město Prostějov do této společnosti vstoupí finančně, a to částkou okolo 20 milionů. Za to bude mít Prostějov v této společnosti 51 % a Veolie 49 %. S podmínkou, že si Veolie ponechá manažerské rozhodování. Naopak Prostějov bude mít většinu v dozorčí radě. Takto to bude fungovat až do roku 2030, kdy bude končit provozní smlouva. Nabízí se otázka, která zajímala i mne. Proč by to proboha Veolia dělala, když z toho má takový zisk, jak všude čtu? Ano, je tam zmíněna dohoda o poskytování servisních služeb, jako například laboratoří, až do roku 2035, ale společně s Cimrmanem se ptám, není to málo? No, není. Protože ten zisk tam dnes už není takový, jako býval, spíše naopak. Když se podívám do účetní rozvahy, tak je aktuálně trápí nedostatek provozních prostředků na krátkodobé závazky. I když se podobný princip již uplatnil v Praze, zůstává tu stále spousta otázek. Hned tu mám jednu. V Praze se prý vstupní kapitál do společného podniku umořuje dividendami. Ale budou nějaké za současné situace? A jaká bude cena v roce 2030 těch 49 %? Teď mne ještě napadá, bude v tomto případě od příštího roku nájemné ve stejné výši jako doposud, které je ze strany města výhodné, nebo se bude licitovat nové? Stále mnoho otázek a chybí odpovědi.

Druhá varianta je, že vše zůstane podle původní smlouvy a Prostějov se bude muset vypořádat s vybudováním vlastní provozní společnosti k 1. 1. 2031. Tato varianta zatím není rozpracována tak podrobně jako ta první. V tom vidím problém a odhadovaná cena asi 110 milionů korun nemusí odpovídat realitě. Navíc mi v obou variantách stále chybí nějaký smysluplný plán, jak dál s několikrát zmiňovanou čističkou odpadních vod. Ještě jednu neznámou musím zmínit. Jak je to s čerpáním dotací nyní a v letech 2030 až 2035 v případě první varianty? Jedno číslo na závěr. Víte, že se bavíme o skoro osmi milionech kubíků vody ročně?

Na zastupitelstvu budeme v dohledné době právě rozhodovat, zda půjdeme do varianty společného podniku, nebo zelené louky. Když píšu tyto řádky, sám nevím, jak doporučím zastupitelskému klubu SPD hlasovat, protože je tu podle mne stále mnoho neznámých. Zřejmě doporučím podrobnější rozpracování druhé varianty v souvislosti s obsahem tohoto článku a odložení rozhodnutí o rok. Máte dotazy či podněty? Napište mi.

Na závěr musím poděkovat za užitečné společné povídání panu Miroslavovi Hanákovi, které mi pomohlo si ujasnit některé souvislosti. Ostatně, pokud jste článek přečetli pečlivě, dáte mi jistě zapravdu.

Ing. Pavel Dopita, LL.M., MBA předseda zastupitelského klubu SPD Prostějov