Odpady Prostějova bez mýtů a legend. (06/2023)
Odpady Prostějova bez mýtů a legend.
Víte, jak začínají fantasy seriály? „Toto je příběh z dávných časů, kdy Bohové byli malicherní a stíhali lidstvo útrapami a odpadem.“ Ale dost pohádkám. Odpady a jejich řešení není úkol pro Bohy, ale pro nás, a je potřeba je v první řadě zbavit mýtů.
Začneme zostra. Mýtus číslo 1.: Prostějovští zastupitelé odmítli projekt Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje (dále SSOOK), tedy fakt ale opravdu kompletní řešení odpadů!
Nic není dál pravdě. Třídící linka SSOOK by byla jen jedním fragmentem v řešení odpadů. I když tedy ne zrovna levným fragmentem, který by nás stál 66 milionů korun (cena se stále mění). Proč? První míli, tedy svoz komunálního odpadu z našich popelnic na nějaké „smluvní“ zařízení by stejně provádělo FCC. V případě účasti v projektu SSOOK by volba byla jen jedna, tedy zařízení SSOOK. Neúčastí v tomto projektu si ponecháváme možnost výběru pro nás ekonomicky nejvýhodnějšího zařízení. Nemusí přece platit, že to, co bude provozovat municipalita, bude levnější než to, co již provozují nebo budou provozovat komerční firmy. Výstupem z těchto zařízení budou vždy tři druhy odpadů. První kategorii tvoří ty, které bude možné recyklovat (využít materiálově), další podstatnou část tvoří odpady, které je možné využít energeticky (např. ve formě alternativního paliva v teplárně firmy VEOLIE v Přerově nebo přímé spalování ve společnosti SAKO Brno) a pak zbytkový odpad s výhřevností nižší jak 6,5 MJ/kg, který bude možné už jen skládkovat i po roce 2030.
Mýtus číslo 2.: Třídící linka je úžasná, vytřídí až 30 % materiálu pro recyklaci! Ve skutečnosti je výtěžnost druhotných surovin ze směsného komunálního odpadu z černých popelnic (dále SKO) v řádu jednotek procent a to ještě v nízké kvalitě, protože dochází k znečištění biosložkou, která je v SKO obsažena. Proto mu občas říkám směšný. Takže se udělá takový malý podvod. Přidá se do čísel (a do linky) již občany vytříděný plast ze žlutých popelnic, a rázem jsme na 30 %, kde 70 % tvoří PET lahve. A jupí, je na dotace, protože ta čísla jsou prostě fantastická. Ale neříkejte to lidem, co třídí.
Mýtus číslo 3.: Prostějovští zastupitelé nejednají hospodárně a v budoucnu na to město doplatí.
Dovolte mi teď pár čísel, přece jen jsem původním zaměřením spíše matematik. Za rok 2022 jsme v Prostějově vyprodukovali asi 7,8 tisíc tun SKO, tedy těch šlupek od brambor, mastných papírů od salámu a podobně. K tomu jsme ale vytřídili skoro 1,0 tis. tun plastů a 1,0 tis. tun papíru. Děkuji, jsme dobří, recyklujeme z 90 % možného. Pochopitelně se teď zaměřím na ty šlupky. Vše je obchod. Kolik bude stát tuna odpadu na bráně, že nám ji „někde“ vezmou? Tři a půl tisíce korun? To již předjímám cenu v roce 2030. Akcionář SSOOK bude mít asi 15% slevu? Fajn, takže když bychom nakonec i vozili k nim, a měli to o 15% dražší, můžeme jim to vozit 15 let a budeme na tom lépe. (Hádanka pro zvídavé: 66 000 000 Kč / (7800 tun x 15) = 564Kč/tunu. 15 % z 3500 Kč = 525Kč/tunu). Pokud do toho někdo bude chtít zařadit ten plast ze žlutých popelnic, co již občané třídí, aby si vylepšil čísla, je lump! Pozor, tajemství. Spíše máme zájem o obsah vašich žlutých popelnic než těch černých s obsahem SKO. Jo, zapomněl jsem. Do 15 let tu budou zcela jistě jiné technologie.
Mýtus číslo4.: Již možná není mýtem. Pokud se podaří eko-aktivistům v rámci EU prosadit, že od července 2025, se budou PET lahve zálohovat za 4 až 5 korun, tak ze žlutých popelnic se PET vytratí a jejich tok bude přesměrován přes obchodní řetězce k jejich producentům, tedy výrobcům. Obchodování s PET dnes tvoří v ekonomikách třídících linek významnou část, pokud je z obsahu žlutých popelnic vytáhneme, nebudou mít projekty jako je třídící linka SSOOK návratnost, ztratí význam (a dotace). A víte co? Já jim držím palce. Když pošlete šílence proti šílencům, možná nakonec vyhraje zdravý rozum.
Teď čekáte ty legendy, co? Zkusme spíše vize.
Vize 1.: Protože jsme pro budoucnost vyřešili (díky eko-aktivistům EU) PET lahve. Tedy to málo, co se dalo třídit pro recyklaci, zmizelo. Zbytek spalme, a to s výhřevností pod 6,5 MJ/kg zaskládkujme. Na to nám
stačí drtič, síto, magnetické a optické separátory, a ne projekt skoro za půl miliardy. Poznámka: materiály s výhřevností nad 6,5 MJ/kg nepůjde v budoucnu skládkovat.
Vize 2.: Podle mne je budoucnost v třídění a spálení, ať už ve formě alternativního paliva nebo přímého spalování případně vizionářského plazmatického zplyňování. Děkujme lidem (finančně) že třídí. To je budoucnost plná slunce a květin.
Vlastně tu mám ještě jeden mýtus, o kterém jsem si již přečetl v e-mailech a vy asi brzy na sociálních sítích. „Dopita je koupenej (slyšel jsem i na zastupitelstvu), dali mu funkci jednatele za město v FCC, a tak to bojkotuje!“ Podívejte se na to ale i z druhé strany? Není to tím, že alespoň trochu rozumí odpadům, tak jej město nominovalo na funkci v FCC a věří, že neudělali chybu? A víte co? Budoucnost ukáže pravdu, a já se jí nebojím.
Možná ještě na závěr něco čekáte k Biskupicím a Stichovicím. Společnost FCC má více jak 20 letou zkušenost s výrobou alternativních paliv jak v ČR, tak i v Evropě, tímto palivem zásobuje kotle cementáren, vápenek i tepláren municipalit. Dlouhodobě se tak snaží o využití odpadů s důrazem na ekologii v souladu s platnou legislativou. Tyto projekty vždy společnost realizuje tak, aby se minimalizovaly dopady na municipalitu, proto také svůj záměr v Biskupicích přehodnotila a bude hledat vhodnější řešení. Co se týká projektu plazmatického zplyňování, vzhledem k progresivnímu vývoji v oblasti technologií, to je do budoucna zajímavé řešení zpracování odpadů se synergickými efekty pro obě zařízení.
Chápu určitou vážnost předchozích odstavců, a proto na konec trochu odlehčení. Přeji opravdu klidné letní měsíce, nejlépe někde u vody. K plnohodnotnému životu patří pohyb, proto sportujte a třeba se někde uvidíme. A abych nezapomněl, 22. 7. běžím jeden s nejtěžších překážkových závodů tohoto roku, RUNMAGEDDON ULTRA, tak mi držte palce, ať se spolu na podzim zase uvidíme.
Pavel Dopita
předseda zastupitelského
klubu SPD Prostějov