„Ráno jdu do trhu“, řekla maminka

Kdo z vás v mládí slyšel tuto větu? Nebo naopak, kdo ji pronáší ještě dnes? V současné době řešíme, kam se celá situace s tržnicí v Prostějově posune.

Městské tržnice jsou historickou součástí nejen Prostějova, ale městského prostředí po celém světě, které poskytují nejen základní potřeby v podobě čerstvých potravin, ale také přináší mnoho dalších výhod jak pro místní obyvatele, tak pro město jako celek. Ať již ta, která historicky stála na Wolkerově ulici, nebo ta, která dnes ještě stojí ve Špalíčku.

Prvním významným přínosem je podpora lokálních zemědělců. Městské tržnice často slouží jako prodejní prostředí pro malé a střední farmáře, aby mohli přímo prodávat své čerstvé produkty spotřebitelům bez prostředníků. Tímto způsobem se podporuje místní ekonomika a udržitelné zemědělství. Zákazníci také získávají přístup k vysoce kvalitním a čerstvým potravinám, které jsou často zralé až na trzích, což může vést ke zlepšení jejich stravovacích návyků a celkového zdraví. Není to ta syntetika, co dozrává po cestě v CO2 atmosféře, a chutná jako plast.

Druhým významným přínosem je sociální aspekt. Městské tržnice často slouží jako místo setkávání a komunikace pro místní obyvatele. Lidé se scházejí, povídají si a sdílejí své zážitky, což posiluje sociální pouta a komunitní soudržnost. Městské tržnice přitahují turisty i místní obyvatele, což přispívá k zvýšení obchodní aktivity v okolí. Místní podniky, jako jsou kavárny, restaurace a obchody, často profitují z návštěvnosti tržišť, což může vést k růstu jejich tržeb a zaměstnanosti v dané oblasti. V těchto dnech v Prostějově zrovna řešíme téma oživení centra města. I toto je jedna z cest.

Nezapomínejme ani na tu tak populární ekologickou udržitelnost. Městské tržnice podporují lokální produkci a distribuci potravin, což snižuje potřebu dlouhých přepravních cest a minimalizuje uhlíkovou stopu spojenou s dodávkami potravin. Navíc místní zemědělci často praktikují tradiční a ekologicky šetrné zemědělské metody, což může vést k ochraně biodiverzity a udržení kvality půdy. Mám raději na poli jahody než fotovoltaiku.

Jak tedy v Prostějově dál? Já vidím cestu v jednoduché zastřešené konstrukci s linií prodejních pultů, kdy z jedné strany najíždí auta trhovců a z druhé přichází kupující. V podstatě dnešní situace, jen esteticky a funkčně posunuta o úroveň výš. Ideálně, když bude určitou formou mobilní. Tato dynamická forma tržnice se mi líbí víc, než budování zděné budovy, kam si budou trhovci nosit své produkty po jednotlivých bedýnkách a kde určitě nebude tolik místa jak ze strany obchodníků, tak ze strany kupujících. Dalším problémem je totiž využitý prostor, který je v Prostějově na tržnici trvale nedostatečný.

Teď už jen, kam novou tržnici umístit? Kde bude dostatek prostoru? Pokud ji tedy neponecháme tam, kde je. Jistě je to na dlouhou diskuzi. Určitě by to nemělo být daleko od centra. To se nám přece vylidňuje a tržnice udrží alespoň nějaký život v centru. A co to takhle dát přímo do centra? Je opravdu nutné, aby náměstí Edmunda Husserla sloužilo jako parkoviště? Není to plýtvání drahocenným prostorem? Více k této problematice najdete opět na www.paveldopita.cz

Určitě lze ale říct, že městská tržnice hraje důležitou roli v životě Prostějova a jeho obyvatel. Neposkytuje pouze základní potřeby, ale také podporuje lokální ekonomiku, udržitelnost a sociální interakci. Buďme pečliví při výběru a formě nové tržnice. Zaslouží si to nejen ona, ale i my.