Na náměstí Edmunda Husserla v Prostějově klid nebude.

V souvislosti se včerejším zásahem Policie ČR na náměstí Edmunda Husserla v Prostějově, proti vyřizování účtů mezi gangy, se vracím k rok a půl starému článku v Prostějovském večerníku, který se problémům v lokalitě věnoval.

(Prostějovský večerník – 18.10.2019, fotografie ze zásahu 12.12.2020)

Pane Dopito, stal jste se jedním z autorů petice, v níž poukazujete na stále se zvyšující problém v centru Prostějova. Proč se sem podle vás stahují nepřizpůsobiví občané?

Předem musím poznamenat, že petici vyvolali sami občané, kteří se na nás obrátili s prosbou o pomoc. I když jsme věděli, že se v těchto místech něco děje, skutečnost nás nepříjemně překvapila. Po zveřejnění se mi začala schránka messangeru plnit těžko uvěřitelnými příběhy. Napadení, pokus o vytržení kabelky, plivání. Sami jsme byli svědky něčeho, co můžeme nazvat vybíráním mýtného u sochy Jiřího Wolkera. Vypadá to jako žebrání, ale když statný muž zastoupí cestu ženě nebo školákovi, s napřaženou rukou tak, že tito nemohou projít a další tři jsou v zorném poli, hodně z nich raději sáhne do peněženky a nějaký obnos vydá. Situaci jsme řešili přivoláním hlídky Městské policie. Tento postup doporučujeme každému, kdo by byl svědkem podobného chování. Nesnažte se to řešit sami, neznáte možnou formu a intenzitu případného útoku . Děje se zde totiž něco, co osobně nazývám mikroterorem. Je to takové chování, kdy situace většinou ještě není na přivolání hlídky policie, ale nutí vás to měnit své chování. Jako příklad mohu uvést situaci u přechodu na Újezdě. Tři zdatní muži se opřou o zábradlí, a své zadní partie vystrčí do chodníku, takže prostor mezi nimi a zdí domu není širší než jeden metr. Pokud tam má projít žena, spěchající od nádraží směrem k radnici, zaváhá. Zaváhá jednou, zaváhá podruhé a pak si najde náhradní trasu. Mikroteror nás tak nutí měnit zažité zvyky. Může tedy nastat situace, že do určitých částí města lidé prostě přestanou chodit.

Teď k té druhé části. Proč se sem stěhují? Nemyslím si, že je to primárně jejich rozhodnutí. Jedná se obchod s chudobou. Je to zvláštní druh podnikání, při kterém si představte fiktivní nabídku: „Chcete investovat do rozpadlého domu v Prostějově? Když ho koupíte, zajistíme vám nájemníky pobírající příspěvky a doplatky na bydlení.“ Proč je to tak výhodné? Třeba proto, že jen příspěvek na bydlení může v Prostějově dosáhnout částky až 12.507,-Kč na rodinu. Často pak následuje doplatek, což je dávka pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá dorovnat náklady na bydlení a vychází z existenčního a životního minima. Tito obchodníci s chudobou nastavují nájemné na takovou výši, která neodpovídá cenové mapě v dané lokalitě. Zde se ptám: „Kde je ze strany státu podpora mladých rodin, které jsou ekonomicky činné? Nejsou náhodou trestány za to, že pro budoucnost svojí a svých dětí něco dělají a nespoléhají se na stát? Takovou výši nájemného si totiž nemohou dovolit“

Kolik Prostějovanů už tuto petici podepsalo a jaké od nich slyšíte názory?

Během pár dnů, kdy jsme sbírali podpisy u petičního stánku vedle Átria, podpořilo naši petici přes 400 občanů. Co jsme slyšeli nejčastěji, mimo toho, že máme jejich podporu, tak připomenutí, že jsou i jiné problémové lokality. Že je situace vážná i mimo centrum města. Zvali nás k hlavnímu nádraží, na Olomouckou ulici, na Šárku, na „Pujmanku“.

Nejčastější věta byla, že jsou rádi, že se konečně o tuto situaci někdo začal zajímat. Ptali se, jak je možné, že ten, kdo celoživotně nepracuje, se může poflakovat a stát za něj vše zaplatí. Přitom podpora mladým rodinám je přímo tragická. Řešíme, že se rodí málo dětí, ale přitom štědře podporujeme ty, co na společnosti parazitují, nebo jsou dokonce z určitých kruhů snahy dovážet migranty na dorovnání populace. To považuji rovnou za nápad nesvéprávného šílence v době, kdy populační exploze v Africe nese hlavní podíl na tom, že je na Zemi již skoro osm miliard lidí a do třiceti let by jich mělo být již plných deset miliard. To je ovšem již příliš globální téma a na samostatný rozhovor.

Vaše petice se projednávala také na zastupitelstvu a setkala se s kladným ohlasem i u vedení magistrátu. Jaký z toho máte pocit?

Petice splnila svůj účel a na návrh SPD byla při zastupitelstvu zřízena pracovní skupina. Tímto chci poděkovat všem petentům, kteří nás podpořili. Rád konstatuji, že se nám vyplatilo i předjednání podpory napříč politickým spektrem. Musím poděkovat zejména panu primátorovi, který náš návrh na vznik pracovní skupiny podpořil. Není to až takové překvapení, protože nám všem jde o jedno. Aby centrum města zůstalo čisté a bezpečné a občané sem rádi chodili za zábavou i odpočinkem.

Byla tedy zřízena speciální pracovní skupina. Myslíte si, že ohledně problému s asociály v centru Prostějova bude mít sílu něco změnit?

Je to problém, který trápí spoustu měst. Dokonce jsem slyšel, že oproti situaci jinde, je to v Prostějově vlastně v pohodě. Snaží se nám namluvit, že když jsou jinde ve výkalech po pás, tak máme být v klidu, když nám dosahují pouze po kotníky. S tím nemohu souhlasit.Sice nemohu předjímat, jak se celá kauza vyvine, ale nedělat nic a jen rezignovaně sledovat, jak se nám centrum města mění ve vyloučenou lokalitu, by bylo hodně špatné. Proběhla již první schůzka pracovní skupiny a zatím jsem optimista.

Budeme ovšem potřebovat pomoc občanů. Aby nějaká lokalita byla vyhlášena jako takzvaně „bezdoplatková“, podle §33d, zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, musí zde být měřitelný nárůst přestupků a trestných činů. Oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů může totiž vyhlásit pouze odbor sociálních věcí na základě informaci od městské i státní policie a od OSPOD. Vyzýváme proto občany, aby nebyli lhostejní k tomu, co se kolem nich děje.

Je podle vás možné centrum Prostějova změnit v bezdoplatkovou zónu na sociální bydlení?

Jak jsem již řekl, nelze předjímat, jak celá situace skončí, budeme potřebovat podporu občanů, ale je naší povinností se o to snažit. Dát všem jasný signál, že město Prostějov nebude nečinně sledovat, jak se centrum mění ve vyloučenou lokalitu, ale bude se aktivně bránit.

Ovšem zde si dovolím jinou úvahu. Nedávno jsem otevřel na sociálních sítích problematiku bezdomovců. Jeden mi hodně od plic vynadal u Lidlu, když jsem mu odmítl dát peníze. Bylo mi jejich ochránci řečeno, že mají právo na svůj styl života a nikdo je nemá omezovat. Dobře, ale já říkám, že to musí platit oboustranně. Oni také nesmí omezovat nikoho jiného. Kolika lidem se stalo, že tito se od nich agresivně dožadovali drobné finanční částky? Kde berou tu drzost, že ostatní mají financovat jejich zahálčivý život? Pokud by chtěli řešit svoji situaci, sehnali by v Prostějově zaměstnání i s bydlením na ubytovně a nemuseli by se sem navážet zahraniční dělníci. Ale oni prací ale pohrdají. Tím bych tuto problematiku prozatím uzavřel.