Kdo vládne energiím?
Zatím co my dokazujeme, že vývoj občas v historii spěje do slepé větve, kontruji slovy upraveného citátu Mara Publia Vergilia, „Život si vždy cestu najde.“ Takže Maďarsko má plyn a ropu za pětinu ceny než EU, ta EU, která nám prodává naši energii přes burzu ještě s přirážkou za odpustky, které musíme kupovat. Vždy si v té souvislosti vzpomenu na Mistra Jana Husa. Poláci ruší DPH, a bude to stát existenci našich příhraničních obchodů, protože nemohou konkurovat. Tak v této době se Rusko v přípravě na případné embargo, kterým vyhrožujeme, kdy jsme se dobrovolně rozhodli, že zmrzneme, a vrhneme již i střední vrstvu do existenčních problémů, si zajistilo odbytiště pro svůj plyn a ropu až do roku 2047. Nadějí tak pro nás zůstává, že nám budou vozit uhlí nákladní lodě z Austrálie. Ostatně, první loď na Ostravsko již doplula. My totiž prozíravě naše doly zavíráme. Jen abychom za něj měli za chvíli čím platit. Nahoru letí nejen ceny uhlí, ale již i dřeva. No, a pro jistotu těm, co by jím chtěli topit, zkusíme vyhrožovat pokutami za staré kotle. Takže nakonec to moje otužování k něčemu bude a současně budeme s nadějí vyhlížet globální oteplování. Ale něco pozitivního. Všimli jste si, jak jsme tvrdě, nekompromisně a důrazně zatočili s plastovými brčky a jednorázovými příbory?
