Co na to Dopita? Nejen nad vašimi dotazy. RL 02/2025

V dnešním článku odpovídám na vaše dotazy, ale začněme tím, co mi aktuálně letí hlavou. Nyní hýbou společností informace o šikaně mezi dětmi. Jsme vůbec schopni ji nějak účelně řešit? Vždyť zde v nějaké formě byla vždy.  Jak jsem již několikrát napsal, podle mne dnes problém spočívá v tom, že mladý mozek ve vývinu je pod nepřiměřeným tlakem médií a sociálních sítí. Občas pak najde chybné řešení, které může mít právě díky sociálním sítím dominový efekt. Negativní hrdinové. Chyba ve sledovaném případě byla i u dospělých, kdy se tímto problémem nezabývali, protože co nevidím, to není. Kladu si otázku, pokud by se podobný problém, jaký se teď objevil v Hodoníně, stal v Prostějově, zda bychom jej uměli smysluplně řešit? Podle mne je to stále o pozitivních vzorech. Dejme jim raději sportovce či vědce, než influencery.  Sport formuje přirozený pohled na svět bez zkratek a vím, že děti chtějí sportovat. I když ne každý chce výkonnostní trénink. Vidím to ve Sportcentru, kdy před námi má kondiční hodinu kroužek juda. Když jsem je pochválil, jak se rozrůstají, zejména o děvčata, tak jsem dostal odpověď, že judo dělají jen tři, ostatní přišly, že si chtějí „jen“ zacvičit a slyšely, že je to tam fajn. To je ta správná cesta. V každém případě se tématu budu věnovat i nadále.

Dostal jsem několik dotazů na cenu za svoz odpadu. Proč roste? Ona roste a poroste dál. Jediným řešením je odpady nevytvářet, ale opak je pravdou. V Prostějově „vyprodukujeme“ asi 500 kilogramů komunálního odpadu na občana za rok. Takže jej musíme nějak zpracovat. Dnes se v naprosté většině zahrabává do země. V Olomouckém kraji je to tedy až 300 tisíc tun každý rok. Cena za skládkování skokově roste, roste i poplatek za skládkování nad povolený limit, aktuálně činí 160kg/občana, rostou ceny energií. Od roku 2030 bude zákaz skládkování odpadu s výhřevností nad 6,5MJ/kg. To znamená nutné investice do třídících linek. Jakmile se budou zálohovat PET lahve, nemá cenu se bavit o nějaké recyklaci a město příjde o peníze z eko-komu. Co je strašákem, že když obec nebude mít nasmlouvané zpracování odpadu, ten se nesmí podle zákona o odpadech nikam převážet, a musí zůstat v místě vzniku, než se najde zpracovatel. Je možné, že u mnoha měst vzniknou haldy s odpadky, protože kapacity dnes zkrátka nejsou. Toto se týká i  Olomouckého kraje, ale objektivně musím poznamenat, že podobné problémy budou mít i jinde. V Prostějově naštěstí řešení máme. Chystám k problematice větší článek, kde se opět zaměřím na linku na výrobu paliva z komunálního odpadu, která pokryje prostějovský okres a bude řešením.

Další dotaz se týkal ceny vodného a stočného. Proč šla zase nahoru? Svůj podíl má změna DPH z 10% na 12%, ale hlavně je zde všudypřítomná inflace, která jen za roky 2022 a 2023 činila skoro 26%. U vody v Prostějově je spíše stále na stole otázka, zda počkat na rok 2030 a převzít si ji komplet, nebo zrušit stávající smlouvu a po přechodnou dobu udělat s Veolií společný podnik. Tak se podílet 50% na zisku ale i provozu. V SPD, i podle programového prohlášení, je shoda počkat na konec roku 2030 a převzít vodu zpět do vlastních rukou. I tomuto se zde v Radničních listech budu nadále věnovat.   

Už jsem zaslechl diskuzi k 6. změně územního plánu, zejména v lokalitě Hloučela za nemocnicí. V SPD hledáme řešení jak pro zachování funkčnosti nejen tohoto biokoridoru, tak i rozvoje města. Zůstáváme tedy u našeho návrhu z minulého volebního období, kdy by se udělal zelený pruh kolem stávající cyklostezky o šířce 30-50 metrů a zbytek by sloužil pro výstavbu rodinných domů. Prostějov vymírá a musíme najít smysluplné řešení. Podívejte se například na rozvoj výstavby v okolních obcích. Rozsáhlejší verzi článku včetně grafiky najdete jako vždy na www.paveldopita.cz

Na závěr fotografie Xeny na Hloučeli 🙂 .