Hloučela, bazén, startovací byty a špekáčky. Co na to Dopita? RL 03/2025
Poznámka úvodem. Pokud jste již četli článek v Radničních listech, tak text navíc je psán kurzívou (šikmým písmem). Doplněny jsou i obrázky, které se do Radničních pochopitelně také nevejdou.
Dnešní dotazy začnu tam, kde jsem skončil minule, na Hloučeli. Píšete mi, proč se tam kácí. Podle mých informací se jedná o několik vzrostlých stromů v blízkosti koryta a tím i cesty podél vody, kde se prochází návštěvníci biokoridoru. Je to tedy z bezpečnostních důvodů. Stále jich tam dost zůstává, chodím tam několikrát týdně. Osobně jsem i pro prořezání náletových dřevin, tedy keřů, kterých je tam skutečně hodně. Některé části jsou již hezké, někde to bohužel stále připomíná neprostupnou džungli.
I pokud se některé části uprav do parkového vzhledu, ještě tam zůstane sposta divokých míst, jak můžete vidět na fotografii. Ale místa, kam chodí rodiny s dětmi musí být bezpečná.
Další váš dotaz je na petici k novému bazénu, kde se požaduje referendum k 50 metrové délce. Tam mám obavu, aby to nebylo Pyrrhovo vítezství. Nevěřím, že se najde 18 zastupitelů, kteří se podepíší pod úvěr města ve výši až 600 milionů korun. Žádná petice je nezbavuje povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud by referendum prošlo kladně, zablokovala by se tak do budoucna jiná výstavba. Dnes je rozpočet u deseti dráhové pětadvacítky s vodním světem na hraně. Počítá se asi s 300 miliony vlastních prostředků a 300 miliony na úvěr. Pokud by se budova měla o jednu třetinu zvětšit, celková cena již půjde k jedné miliardě, a to je pro město o velikosti Prostějova moc. Ani v Praze si již nedovolí stavět padesátku a nyní budují novou pětadvacítku o deseti drahách, jinde jen šestidráhové pětadvacítky s vodním světem. Co mi přijde zvláštní, ta masivní podpora velkého bazénu, když dnes v Prostějově nechodí plavat v hodinách pro veřejnost ani 200 lidí poté, když jim zbylo na celý týden odpoledne mezi třetí a osmou hodinou jen 6 hodin. Zbytek (19 hodin) si převzal pro sebe právě plavecký oddíl. Zajímavé je se jít občas podívat, kdo v těch hodinách plave. je to v podstatě plavání pro veřejnost, jen vstupné se platí plaveckému oddílu. Další výdaje, se kterými se musí počítat, bude samotný provoz. Dnes mají Lázně náklady asi 17 milionů ročně, kdy 10 milionů platí město přímo, další se jen přepošlou přes sportovní dotace, takže to opět platí město a jen hodně malá část se vybere na vstupném. Provoz nového bazénu s vodním světem bude mít podobnou strukturu při dvojnásobné výši. V každém případě budu i nadále na straně veřejnosti a vodního světa, protože trend dnešní doby je, že tyto areály navštěvují celé rodiny. Mrzí mne, že už teď je avizováno, že 12 víkendů v roce bude zavřeno, s vyloučením veřejnosti, protože budou probíhat závody. Více najdete u mne na www.paveldopita.cz .
Vodní světy jsou to, co dnes má ekonomicky alespoň nějakou návratnost. Vidět je to například v Olomouci, kdy podle mne nedomyšlený akvapark na Kafkové ulici, kde se nedá vůbec plavat, má násobně větší návštěcnost než krytý padesátimetrový bazén na Kašparově ulici. Co v Olomouci považuji za neštěstí, že tyto areály jsou od sebe oddělené. To u nás naštěstí nebude a za určitých podmínek bude možné přecházet. U nás se nedá naopak nedá plavat v tom venkovním areálu. I když do budoucna se počítá i s venkovním bazénem.
Co vy nevidíte na půdorysu je, jak se s každým novým návrhem rozšiřují tribuny okolo bazénu. Až se nabízí otázka, pro koho vlastně ten nový bázen bude? Nebude nakonec veřejnost opět tahat za kratší provaz, jako je tomu nyní v lázních?
Aktuálním tématem, na které mám dotaz, jsou startovací byty pro mladé. V podstatě městské byty obecně. Nejprve jedno číslo. Prostějov má asi 1500 bytů, které částečně plní sociální roli. Je to moc, nebo málo? Otázka by měla ale znít, kolik z nich plní roli startovacího bytu? Vzhledem k tomu, že jsou většinou užívány dlouhodobě, tak žádný. Ročně se uvolní jen asi 20 bytů, a to není moc. Nyní bude situace vážnější, protože se vystěhovává celý parlament na Šárce z důvodu rekonstrukce.
Nová klasická výstavba je sporná, protože cena takového bytu rozpočítaná do nájmu je pro mladé většinou vysoká. Zaujala mne možnost kontejnerových, nebo říkejme spíše modulárních domů. Základní, plně vybavená bytová jednotka, vyjde do půl milionu, a to už je zajímavá cena. K tomuto tématu mne přivedl Radovan Kouřil, kolega zastupitel za SPD. Tématu se budeme nadále věnovat.
Tento týden došly dotazy na nově uvažovanou tržnici u Zlaté brány. Osobně neřeším zeleň, protože na ty lavičky u Wolkera se normální člověk nedostane a do těch keřů bych raději ani nevstupoval. Pokud mám ale posoudit funkčnost, je návrh mimo realitu. Již v minulém období jsem v Radničních listech uvedl, že nejpraktičtějším řešením je zastřešená řada stolů, kde z jedné strany najedou trhovci s auty a z druhé strany chodí nakupující. Pokud by byla dvouřadá s průchodem uprostřed, bylo by to ideální. K náčrtku jsem se nedostal, tak jen ilustrativní fotografie divoké tržnice, které ale demonstruje tu životaschopnost podobného řešení. Představte si jednotné stoly, zastřešení a pulsující prodej. Výhodou je, že na jednom místě se může za den protočit více trhovců.
Ještě k odpadům, tedy k informaci o projektu plazmatického zplynování komunálního odpadu v průmyslové zóně. Jak jsem již psal minule, bude zpracování komunálního odpadu od roku 2030 hodně zajímavý obchodní záměr. Olomoucký kraj vyprodukuje přes 300 tisíc komunálního odpadu ročně, který se dnes z velké části skládkuje. V budoucnu se bude moci skládkovat jen asi jedna čtvrtina, ta do výhřevnosti 6,5MJ/kg. Ale aby se vědělo která, musí se zpracovat a roztřídit celý objem, nebo celý objem spálit. Je tedy logické, že podobných soukromých projektů vznikne víc. V žádném odvětvi v nejbližších letech nenastává tak bouřlivá změna jako ve zpracování odpadů. a to ještě dojde ke změně při recyklaci, protože po zálohování PET lahví se již tato nevyplatí. Připomeňme si, že se recyklují jen PET lahve, HDPE obaly a bílé fólie. Ostatní obsah žlutých popelnic se spálí, nebo jako dnes, skládkuje. Město musí být na tuto změnu připravené, protože pokud nebude mít nasmlouvaného zpracovatele komunálního odpadu, musi jej dočasně ukládat na místě vzniku, dokud takového nenajde, viz zákon o odpadech.
Závěrem krátká informace k Participativnímu rozpočtu. Do hlasování vás občanů, které bude zahájeno 1. dubna, postoupilo 20 projektů, mezi nimi i altán s ohništěm do Biocentra U soutoku ve Vrahovicích. Tímto vám dopředu děkuji za vaše hlasy, protože si stále myslím, že občané mají zájem se neformálně setkávat, a proč ne třeba u špekáčku.
Svůj hlas můžete dát vyplněním papírového formuláře, který následně zanesete a vložíte do schránku u hlavního vchodu do radnice, případně v turistickém informačním centru. Papírový formulářnaleznete v aktuálním čísle Radničních listů, nebo si jej můžete vytisknout z tohoto odkazu: PARO Prostějov_článek
Nejjednodušší je ale hlasovat přímo na stránkách Participativního rozpočtu, kde se ale musíte přihlásit: https://rozvijime.prostejov.eu/participativni-rozpocet/2024