Jak to s těmi stromy v Prostějově vlastně je? (08/2023)

Blíží se nám podzim, začne opadávat listí a je čas se podívat na jedno převážně vážné téma. Když jsme u toho listí, tak tématem, které pravidelně hýbe sociálními sítěmi v Prostějově, jsou stromy. Tedy spíše věta „Město nám zase pokácelo stromeček (-ky), na radnici sedí samí kůrovci!“ Takže se vydávám na tenký led a zkusím toto téma rozebrat podrobněji.

Hned na úvod vytáhnu jednu vzpomínku. Před pár lety se kácely sakury u nás ve Vrahovicích, na ulici kapitána Nálepky. Volal jsem tenkrát dnešnímu zastupiteli Tomáši Pekovi, kterého považuji v této oblasti za odborníka.“Tome, kácí nám sakury“, „No a co, ať kácí.“, „Ale jsou to stromy, zdroj kyslíku, co jen s námi bude?“ Jeho odpověď si připomínám často. „Ty stromy mají svoji životnost za sebou. Ať je pokácí a nahradí jinými.“ Důležitá poznámka, velkou roli zde hraje i výběr správného druhu stromu. Ale zpět k sakurám. To je ta myšlenka, kterou bychom si vždy měli připomínat. Strom je živý organismus, a tak jako stárnou a umírají lidé, stárnou a umírají i stromy. Jen ve městě to nechceme nechat dojít tak daleko, že takový nemocný strom senior na někoho spadne. Máme povinnost se chovat s předběžnou opatrností. Bohužel, ne vždy se to povede. Před pár lety spadla na Hloučeli větev na mladou ženu, a co vím, má za sebou šest operací a další ji čekají. Teď, před pár týdny, zase strom na automobil na Vojáčkově náměstí. Prostě u něj neexistovaly kořeny a nebylo to možné předjímat. Podobné jsem viděl, když jsem po vichřici běžel na Kosíři. Strom přes cestu, průměr kmene 30 centimetrů, délka asi 10 metrů a kořenový bal v průměru neměl ani metr. Pak přichází bohužel složitá jednání, kterým se město snaží právě předejít. Radnice si tedy přes FCC nechává vypracovávat každoroční dendrologické posudky a má podchycené všechny stromy ve městě, o které se stará. Možná vás to překvapí, ale jedná se o těžko uvěřitelných dvacet tisíc stromů! Pokud je strom nemocný, nebo na konci své životnosti, tak se vydá pokyn k pokácení. Považuji to za důležité, zejména pokud je to v místech, kde je možný pohyb občanů a hlavně dětí. Tedy parky a zóny oddychu. Pamatujete si, jak se pokácel vzrostlý strom v Kolářových sadech poté, co mu upadla větev, která byla tlustá jak moje stehno? To jsem měl rozhořčených e-mailů a zpráv v messengeru, že ten strom šlo jistě zachránit, nějak ošetřit. Umíte si ale představit, kdyby příště spadla větev na nějaké dítě? To bychom to teprve schytali. Naposledy jste mi psali ohledně stromu u autobusového nádraží. Takže odpovídám, ne, nešlo jej zachránit. Koloběh života i stromů už prostě takový je.

Pak tu máme další široký okruh, a sice situace, kdy stromy musí ustoupit výstavbě nebo rekonstrukci inženýrských sítí. Aktuálně je to v Nerudově ulici, kde se budou opravovat vodovodní rozvody. Už jsem opět slyšel slova o „kůrovci“. Správně by se totiž stromy na místa, kde vedou inženýrské sítě, sázet vůbec neměly. Ve městě tak trochu oříšek, že? Nebo spíše pořádný ořech. Jejich kořeny totiž tyto sítě narušují a znemožňují případné opravy. Nabízí se tedy to nerudovské, kam s nimi? Mimochodem, pamatujete to drahé přesazování áleje mezi Plumlovskou a Hloučelí? Jak jsem tenkrát na zastupitelstvu říkal, že je to nesmysl, že bych to pokácel a nechal vysadit nové stromy? A jak jsem dostal hrdý titul kůrovec? Tak tenkrát skoro všechny po přesazení uschnuly, ale stálo to peněz, že bychom za ně vysadili nový park. Také to bylo víc o emocích než o hlavě.

Respektujme přirozený cyklus života stromu. Když jsem u toho, tak jedna informace, kterou možná nevíte, a která překvapila i mne. I když se netýká přímo města, tak demonstruje naivitu ekoaktivistů. Nebo těch, kteří se jimi nechali ovlivnit. Běžel jsem na Nový hrad u Blanska a zarazila mne uzavírka turistické cesty, kvůli možnému pádu stromů. Nakonec jsem se na hrad dostal a popovídal si s majitelem. Víte, že v přírodní rezervaci se nesmí kácet ani suché stromy? Že se čeká, až spadnou samy a poté se nesmí odvézt, ale pro změnu se čeká, až se rozloží? I když leží přes cestu? A my se divíme, že se nám šíří ti skuteční kůrovci? Vymknuta z kloubů doba šílí.

Dalším místem, které je v Prostějově často se zelení zmiňované, je náměstí T.G.M. To jsou ty obrázky na facebooku, jaká je teplota v lese a jaká na rozpáleném náměstí. Že to je hlavní důvod, proč tam lidi nechodí. Že kdyby tam bylo víc stromů, tak by tam byly davy, snad i piknikové košíčky by sebou vzaly. Jak to říct

slušně? No, není to pravda. Na náměstí je historicky skoro nejvíc stromů, podívejte se na staré pohlednice. Přitom na nich najdete v minulosti plné náměstí. Tedy jediným místem, kde bylo v sedmdesátých letech stromů víc, je prostor kuželny, kde nyní v zimě bývá ledová plocha a přes léto občas pódium. Řekněme si to popravdě, lidi chybí na náměstí ne kvůli stromům, ale kvůli tomu, že tam nemají důvod jít. Nakupujeme v supermarketech na periferii a v centru máme zalepené výlohy. Takže jediné, co dokáže zaplnit náměstí, je v zimě ta již zmiňovaná ledová plocha a přes léto koncerty, jako například někým milovaný a jiným proklínaný Michal David. Ovšem přes šest tisíc lidí na něj přišlo a žena mi tenkrát říkala, když jsme si jej šli poslechnout, „Je to možné, je toto vůbec Prostějov?“. Řekněme si na rovinu, o moc víc stromů na náměstí kvůli již zmiňovaným inženýrským sítím a památkářům opravdu nedáme, pokusme se jej zatraktivnit jinak. Zkusme vrátit do centra víc obchůdků a kavárniček.

Teď trochu odbočím od stromů, ale zůstanu u zeleně. Na začátek dvě čísla. V Prostějově máme 186.751 m² keřů, trvalkových a květinových záhonů a 1.634.800 m² trávníků. A pak desítky kilometrů chodníků, kde naopak zeleň není žádoucí a je potřeba je ošetřit právě obráceně. Bohužel, u toho se mnoho z nás nechá manipulovat různými fámami, co běhají po internetu. Za alarmující považuji situaci, kdy z úhynu malých labutí na prostějovském rybníku byl na sociálních sítích obviněn pracovník FCC, který dělá postřik právě proti plevelům. Došlo to dokonce tak daleko, že jej musel hlídat strážník městské policie, protože nějaký s odpuštěním magor jej chtěl lynčovat. Proboha, kde to jsme? K postřikům krátká poznámka. Dělají se buďto chemií, nebo horkou párou. To první je levné a účinné, to druhé je drahé, jen hodně krátkodobé, ovšem 100% ekologické. Jak z toho ven? Takže za mne, horkou párou ničme plevel v okolích škol a školek, parků a dětských hřišť, ale jinde používejme chemii. Ostatně mapu, jak se kde ošetřuje, můžete najít na webu města. Chovejme se ekologicky, ale současně i ekonomicky.

Závěrem zpět na stromy, tedy ke stromům. Na podzim proběhne další komunitní sázení ve Vrahovicích u soutoku, kam vás zvu. Plánuje se park v prostorách bývalých Jezdeckých kasáren. Já to s tou zelení v Prostějově nevidím tak špatně. I když nám tedy někdo na workoutu ve Vrahovicích zlomil mladý stromeček. Pokud to ale bylo dítě, které se učilo na něj vylézt, tak mu odpouštím. Nebyli jsme jiní, i když si to mnohdy už nepamatujeme.

Pavel Dopita předseda zastupitelského klubu SPD Prostějov