Rozhovor pro Prostějovský večerník – 18.10.2020
(Nezkrácená verze)
1. Pane zastupiteli, podle Českého statistického úřadu žije v Prostějově 1 983 cizinců. Je to podle vás až příliš na celkový počet obyvatel města?
Dobrý den, uvedené problematice se věnuji poměrně dlouhou dobu a samotné číslo mě nijak neděsí. Tato asi 4% cizinců nezavdávají prozatím důvod ktak vážným obavám, která majíobyvatelé měst v Německu, Francii, Švédsku a jinde. Já vnímám rizika ve třech rovinách. Ekonomické, bezpečnostní a kulturní. Přičemž ta poslední, která mění charakter velkých měst na západě, u nás zatím nehrozí. Nás se v Prostějově týkají převážně první dvě roviny. Důležité je také členění na přirozenou a masovou migraci. Přirozená je zdravá, protože osvěžuje genofond. Masová, pokud se jedná o cizí, nepřátelskou kulturu, je naopak velkým problémem, se kterým si EU neví rady, jak dál. Současný stav tedy není alarmující, ale je potřeba se mít na pozoru. Mimochodem, dnes máme u nás stále větší problém s velkou částí těch migrantů, kteří k nám přišli před 700 lety a stále se neintegrovali. Snažíme se eliminovat vznik ghett bezdoplatkovými zónami, instalujeme kamerové systémy. Neumím si představit, že bychom do tohoto bezzubého právního systému implantovali mnohem agresivnější menšinu.
2. Nejvíce cizinců žijících v Prostějově (1 063) pochází ze zemí mimo Evropskou unii. O čem to svědčí?
Většina cizinců ale pochází ze Slovenska, tedy ze země EU, asi jedna třetina. To je dáno sporným rozdělením republiky vroce 1993. Ty bych za cizince ani nepovažoval, protože tam mám stále spoustu přátel a v podstatě neexistuje jazyková bariéra. Pokud tedy budu zbytek členit na cizince z EU a mimo EU, tak druhá skupina pochází většinou z Ukrajiny a Ruska, tedy zemí s podobnou křesťanskou kulturní tradicí. Rád bych se ale zmínit o Vietnamské komunitě, která tvoří vProstějově významnou část a má jiné kulturní tradice. Zde by se právem daly očekávat problémy. Nejsou. Vietnamci zapadli do našeho prostředí bez výraznějších otřesů. Pracují zde, děti chodí do školy, umí perfektně česky. V SPD s nimi spolupracujeme. Například na jaře, při distribuci roušek, které zdarma šili a my je rozváželi po nemocničních zařízeních a domovech důchodců. Za to jim opakovaně moc děkuji. Dejte si to do kontrastu s jinou menšinou, která z velké části žije ze sociálních dávek. To je ta kulturní rovina, kterou jsem zmínil v předchozí odpovědi. Buďto se cizinci začlení, nebo ne. V současné době je snaha nám sem dát takovou skupinu, která se nejenže nezačlení, jak ukazují zkušenosti třeba z Paříže, Malmoo a dalších měst, ale bude chtít naši zemi předělat k obrazu svému. Zde je potřebné být velmi ostražití.
3. Mohou cizinci v Prostějově brát práci našim občanům?
To jsme u ekonomické roviny. Jak víte, brojím proti ubytovnám. Je to podobné, jako se brání některé jiné státy našim pracovníkům, kteří tam jezdí „pouze“ za prací. Vždy to totiž pokřivuje cenu práce na trhu. Je velký rozdíl v tom, za kolik jsem ochotný pracovat, když přežívám na konzervách na ubytovně a peníze hodlám utratit až „doma“, a tím, když zde chci žít a založit třeba rodinu. Tu konzervami asi dlouhodobě sytit nebudete. Budete potřebovat větší bydlení, musíte platit služby. Takže to, co stačí zahraničnímu dělníkovi na ubytovně, nemůže stačit našemu. To je velký problém, kdy se pak divíme, ženaši mladí váhají se založením rodiny. Proto vystupuji proti tomuto systému postavenému na ubytovnách a minimální mzdě, který křiví trh práce.Chceš zde pracovat? Začleň se do běžného života běžného obyvatele se vším všudy. S tím pak nemám žádný problém.
4. Nemůže vzniknout problém s ubytováním cizinců v Prostějově?
Obávám se, že hodně rychle může. Teď nemám na mysli ty cizince, které si sem vozí firmy, aby pro ně pracovali. Západní Evropa je na kolenou,co se týká migrační krize, a jedinou jejich šancí, jak odvrátit kolaps je, že alespoň část migrantů rychle přesunou jinam. Na to, aby je vraceli do Afriky a na Blízký východ jsou příliš „humanističtí“. Takže vidí spásu ve Visegrádské čtyřce, kde zatím tyto problémy nemáme. Snad právě proto, že nemáme ty migranty zAfriky a Blízkého východu. Co na tom, že to bude krátkodobé řešení, jen odložení pro budoucí generaci, kterou to může zahubit. Takže přichází s geniálním nápadem. Sází na to, že všude se najde dost Jidášů, kteří za hrst stříbrných prodají vlastní zemi. Po výhrůžkách skvótami, kde neuspěli, to nyní zkouší tedy s uplácením. V nové migrační politice EU se hovoří o 10 tisících euro za jednoho migranta a naopak o peněžních sankcích, pokud jej nepřijmeme. Umím si představit, že už teď nějací filutové přemýšlí, jak by se k těm penězům dostali. Vláda do toho navíc přisypala tento rok 95 milionů na zřízení migračních center. Tam už také neziskovky brousí jak liška okolo kurníku. Již mám i informace o podivných telefonátech na majitele ubytovacích zařízení, zda mají zájem o dlouhodobou spolupráci. V době koronavirové krize, kdy hotely krachují, po takové nabídce může nejeden vztáhnout ruku. Pak by to i u nás vProstějově mohlo vypadat jako v Řecku, že máte jeden hotel sturisty a hned vedle hotel s migranty. Schválně, ví vaši čtenáři, kolik je třeba ubytoven jen na Olomoucké ulici?
5. Může mít velký počet cizinců v Prostějově naopak nějaké pozitivum pro naše město?
Jak jsem říkal na začátku, přirozená migrace je zdravá, masivní zabíjí původní kulturu (občas i sobyvateli). S trochou nadsázky vzpomenu jeden vtip, že kdyby Indiáni byli trochu xenofobní, nemuseli dnes být v rezervaci. Co mě vyloženě vytáčí, tak řeči sluníčkářů, že terorismus do naší kultury patří, že gangy které terorizují městské čtvrti tu byly vždy. Korunu tomu nasazují třeba ve Švédsku, kde svalují vinu za znásilnění na oběť, že útočníky provokovala minisukní. Nebo vzpomenu na případ z Německa z jedné školy, kde byla spolužáky šikanována poslední německá holčička, protože nenosila šátek. Ředitel školy doporučil, aby jej tedy nosila. To je pro mne nepřípustné. Víte, jak bych to řešil? Cizinec nemá 10 let právo na žádné sociální dávky. Když zde chce pracovat, nebude mu to vadit. Pokud sem jde jen parazitovat, měl by smůlu. Žijeme v globalizovaném světě, migraci se neubráníme, proto musíme nastavit pevná pravidla a musíme mít sílu je vymáhat.