Ve zpracování odpadů máme jasno!- článek RL 08/24

Dříve, než se dostaneme k samotnému textu, který vyšel v Radničních listech, tak předřadím řekněme úvodník, kdy informace z něj v článku nejsou. Stále se točíme kolem zpracování odpadů po roce 2030. To je rok, kdy bude z velké části zakázáno skládkování. Stále opakuji dvě základní čísla. Olomoucký kraj vyprodukuje 350 tisíc tun komunálního odpadu ročně. Nově vznikající linka v Olomouci Chválkovicích bude mít maximální kapacitu 60 tisíc tun odpadu ročně. Rozumíte, co tím chci říct? A to chtějí především obsah žlutých popelnic. Prý vše zvládnou, i s komunálním, i Prostějov, jak tvrdí někteří prostějovští zastupitelé. Údajně se tedy už připravuje řešení pro ty, co nebudou schopni komunální odpad zpracovat. Nebude to totiž jen Olomoucký kraj. Odpady bude možné podle posledních informací dočasně vyvážet třeba na pole za město, bude se tomu říkat dočasné úložiště, než někdo nabídne zpracování. Může se týkat asi 250 tisíc tun komunálního odpadu ročně v Olomouckém kraji. To budou ty haldy odpadků s krkavci nad nimi, jak s nimi někteří straší prostějovany. Bez obav, u nás nic takového nehrozí. Tedy pokud se jim nepodaří projekt na výrobu TAP nějak zhatit. To věřím, že i přes možnou politickou korupci na kraji, kdy úředník píše posudek dle zadání chlebodárce, nepodaří. Za poskytnutý materiál děkuji, překvapil mne. Sám si kladu dvě otázky. Ví to starostové těch obcí, kteří do toho projektu vstoupili? Nemyslím si. Na druhou otázku, proč to není v médiích, ani nečekám odpověď. Tam výjde jen to, co si pisatel zaplatí a k tomu opravdu nemám důvod. My to máme vyřešené.

A teď již samotný článek z Radničních listů

Píšete mi, jaká je aktuální situace s linkou pro zpracování odpadů na výrobu tuhého alternativního paliva (TAP). Existovalo několik variant, kde tuto linku postavit. Hlavním cílem při posuzovaní těchto variant, bylo vyřešit nakládání s opady především pro Prostějov a obce bývalého prostějovského okresu i po roce 2030, který výrazně omezí možnosti skládkování odpadu. Druhým významným aspektem pro rozhodování, byla dostupnost zařízení, která jsou schopna odebírat vyrobené alternativní palivo (TAP) pro jeho energetické využití.

Po vyhodnocení byla vybrána lokalita na Kojetínské ulici, tedy hlouběji v průmyslové zóně. V současné době je zažádáno o posouzení dopadu na životní prostředí, EIA.

V době, kdy se hovoří o zálohování PET lahví, je smysluplnost a ekonomika třídících linek významně ohrožena a hrozí riziko, že investice do této technologie se může lehce změnit v nenávratnou a takto může dopadnout i projekt připravovaný municipalitou Olomouckého kraje pod hlavičkou Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje, a.s..

Ten zásadní problém ale je, jak budeme nakládat s komunálním odpadem po roce 2030, který již nebude možné skládkovat.

Způsoby, jak tento odpad zpracovávat v souladu s budoucí platnou legislativou a současně ekonomicky udržitelně se nabízí dva. V obou případech se jedná o energetické využití odpadu.

První způsob spočívá v přímém spalování odpadu bez jeho předchozí úpravy ve spalovně, jako je např. spalovna SAKO Brno, ale tam je kapacita v současné době vyčerpána. Mluví se sice o dalším kotli, ale jednoznačná shoda na výstavbě zatím není. Nicméně ani výstavba třetího kotle by nepokryla potřeby na zpracování komunálního odpadu z Jihomoravského kraje částečně z kraje Vysočina, natož tak z Olomouckého kraje.

Druhý způsob je právě výroba tuhého alternativního paliva (TAP) z komunálního odpadu, které by se dalo spalovat v teplárnách skupiny Veolia Energie. Ta připravuje síť tepláren na energetické využití TAP, z nichž některé již provozuje, například v Přerově. Další jsou v přípravě v Olomouci a Karviné. Dohromady jde o odbyt až 300 tisíc tun TAP ročně. Poptávka po TAP v regionu bude a dává logiku nabídnout Veolii TAP vyrobený v regionech střední a severní Moravy, proto se společnost FCC zaměřujeme právě na tento způsob využití odpadu.

Zopakujme si, že zamýšlený provoz na výrobu (TAP) v Kojetínské ulici, nebude nikdy nic spalovat. Jedná se o technologický celek sloužící k mechanicko biologické úpravě komunálního odpadu. Odpad se nejdříve předrtí následně se roztřídí na lehkou frakci (tzv. nadsítnou) a těžkou frakci (tzv. podsítnou). Lehká frakce je zdrojem pro výrobu tuhého alternativního paliva (TAP). Těžkou frakci, která již nemá energetické využití, bude možné skládkovat i po roce 2030.

Plánovaná linka s využitím nejmodernějších technologií pro zpracování odpadů, bude nadstandardně splňovat veškeré legislativní a enviromentální požadavky na taková zařízení. Zákaz skládkování komunálního odpadu v roce 2030 se velmi rychle blíží, takže je nejvyšší čas se na to připravit a tohle je cesta.

Závěrem mi dovolte úvahu. Občas slyším výkřik „V Prostějově cizí odpady nechceme, raději je vysypeme sousedovi před dveře!“ Když pominu, že naše kapacita pokryje s malou rezervou bývalý okres Prostějov, bylo by to možná i zajímavé řešení, kdyby s tím soused počítal. O tom se dá ale s úspěchem pochybovat. Pokud se někde v Olomouci nepostaví

spalovna nebo linka na TAP s kapacitou 450 tisíc tun odpadu. Slyšeli jste o nějaké? Pro srovnání, dnes má brněnská spalovna SAKO kapacitu „pouze“ 240 tisíc tun. Přitom uvažuji, že mimo 350 tisíc tun komunálního odpadu, který za rok vyprodukuje Olomoucký kraj, se bude zpracovávat smluvně pouze 100 tisíc tun toho průmyslového. Nebude pro ně lehké najít řešení.

Opravdu jsem rád, že v Prostějově máme v odpadech jasno a nebudeme vrženi do nejistoty, co s komunálním odpadem po roce 2030.