Nová hvězdárna? Co na to Dopita? RL 09/25
Když jsem poprvé slyšel, že by se měla bourat stará hvězdárna, chtělo se mi křičet „Nikdy! Je to historie Prostějova!“. Potom jsem si ale vzal všechny klady a zápory, zamyslel se nad posláním hvězdárny v dnešní době, kdy máme snímky z Hubbleova a Webbova teleskopu, a do toho zauvažoval předpokládaný dopad na turistický ruch a není to tak jednoznačné.
Pojďme nejprve k historii stávající hvězdárny. V roce 1948 byla zřízena první pozorovatelna na školní budově na Husově náměstí a zájem občanů vedl k tomu, že se v Akci Z (to už mladí neznají) postavila nová hvězdárna v Kolářových sadech. Otevřena byla symbolicky 12. dubna 1961, tedy ve stejný den, kdy vyletěl do vesmíru první člověk, Jurij Gagarin. Nyní je součástí Muzea a galerie v Prostějově a je jedinou hvězdárnou spravovanou Olomouckým krajem. Probíhá zde pozorování noční oblohy, denní pozorování Slunce, přednášky, výstavy, programy pro školy. Jsou zde astronomické kroužky a akce jako týdny pohádek nebo Noc vědců. Pod kopulí jsou čtyři dalekohledy a automatická meteostanice Davis.
Nyní k budoucnosti. V roce 2022 vyhrál architektonicku soutěž návrh nové budovy, která přinese planetárium, fyzikální hernu a více prostoru pro vzdělávání. Vznikne moderní komplex, který posílí vzdělávací a popularizační roli. To je to dnešní poslání hvězdárny, jak píšu v úvodu. Projekční systém pro simulace hvězdné oblohy a vzdělávací programy bude mít kapacitu až 100 osob. Vzniknou interaktivní expozice pro děti a veřejnost, zaměřené na fyziku, optiku a astronomii (např. experimenty s dalekohledy. Nové kopule budou obsahovat automatizované systémy pro pozorování.
Hvězdárny v moderní době prošly vývojem od čistě vědeckých institucí k multifunkčním centrům, která kombinují výzkum, vzdělávání a popularizaci vědy. Jejich poslání se zaměřuje na přístupnost pro širokou veřejnost, zejména v době, kdy profesionální observatoře používají velké teleskopy a satelitní data. Ale neopomíjel bych ani místní sledování oblohy, například pro detekci meteoritů a podobně. Hlavní poslání je ovšem vzdělávání mladé generace plus zajímavé akce pro širokou veřejnost, jako například právě noční pozorování.
Nyní se dostanu k tomu, co zaujalo mne. Na webu www.paveldopita.cz najdete vizualizaci této nové „kostky“. Ta se dle mého může stát zajímavou turistickou atrakcí a integrace do Kolářových sadů zlepší celkový zážitek, který přitáhne rodiny a turisty z okolí. Takto moderně pojatou stavbu v Prostějově nemáme a není ani nikde v okolí. Na mne vizualizace zapůsobila podobně, jako když jsem poprvé četl knížku od Isaaca Asimova, 2001: Vesmírná odysea. Vím, že ten obelisk má ve filmu jiný vzhled, ale kniha umožňuje rozvíjet fantazii. Podobně jako pozorování noční oblohy. Určitě se tam půjdu podívat v noci, a to nejen před budovu.
Poslání hvězdáren se posunulo od elitního vědeckého výzkumu k demokratizaci znalostí, s důrazem na interaktivitu a přístupnost. To nabídne i nová hvězdárna. V České republice je jich přes 20 (včetně amatérských), spravovaných kluby nebo muzei, a jejich financování pochází z dotací, vstupného a sponzoringu. Co by mělo být určitě zachováno, tak dědictví skrz expozice a dokumentaci (např. repliky starých dalekohledů v nové budově), modernizace bez ztráty paměti na historii od 1961
Jaká vidím naopak negativa? Přerušení činnosti asi na dva roky. Pak ztráta historického šarmu staré budovy, kde bude nutná komunikace s občany, kdy ne každý bude této změně přístupný. Stará hvězdárna přitahuje milovníky nostalgie. Rizikem je i větší komerční využití a zábava na úkor hlubšího vzdělávání a bádání. Za mne to bude zajímavý počin, který nakonec vítám.
Napište mi, jaký máte názor vy.